Jak to vypadá s těžbou uhlí v Česku?

Konec černého uhlí: jak k tomu došlo?
Jak to vypadá s hnědým uhlím?
Kdy skončí uhlí v české energetice úplně?
Co to znamená pro spotřebitele?
Co zůstane po hornictví? Krajina a lidé

Konec černého uhlí: jak k tomu došlo?

Těžba černého uhlí v Česku se po roce 1989 postupně smršťovala. Doly přestávaly být rentabilní, zásoby v přístupných polohách se tenčily a poptávka klesala. Jediným producentem v posledních letech zůstala státní společnost OKD, která postupně zavírala šachtu za šachtou. Naposledy fungoval důl ČSM ve Stonavě – těžba se zde opakovaně prodlužovala díky uzavřeným smlouvám s odběrateli.

Celkem bylo na dole ČSM za jeho 57letou historii vytěženo přibližně 124 milionů tun uhlí. V posledním roce provozu horníci vyrubali kolem 1,2 milionu tun. Podle mluvčí OKD se vytěžilo vše, co vytěžit šlo – otevírání nových stol do větší hloubky by bylo ekonomicky i technicky neúnosné.

Proč se těžba nevyplatila? Světové ceny černého uhlí jsou nízké a z globálních exportních zemí, kde jsou ložiska snadněji přístupná, se dá dovážet levněji. České zásoby leží hluboko – ve Slezsku až 1 300 metrů pod zemí – a vyžadují složité infrastrukturní zabezpečení, klimatizaci i energeticky náročný provoz. I miliardy tun uhlí, které pod zemí stále leží, tak zůstanou tam, kde jsou.

Jak to vypadá s hnědým uhlím?

Zatímco těžba černého uhlí v Česku skončila, s hnědým uhlím je situace jiná – a ještě bude několik let pokračovat. Hnědé uhlí se těží výhradně povrchovým způsobem, především v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Klíčovými lokalitami jsou lomy Bílina (Severočeské doly, dceřiná firma ČEZ) a doly v sokolovské pánvi.

V roce 2025 se v Česku vytěžilo přibližně 22 milionů tun hnědého uhlí, meziročně o zhruba 9 procent méně. Trend je jasný: těžba rok od roku klesá. Výjimkou byl pouze rok 2022, kdy energetická krize způsobená ruskou invazí na Ukrajinu přinutila českou energetiku sáhnout hlouběji do uhelných zásob.

Kdy skončí uhlí v české energetice úplně?

Česká vláda si stanovila cíl ukončit spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Tento plán – označovaný jako uhelný phase-out – je součástí širší evropské strategie dekarbonizace. Elektrárna Chvaletice například oznámila konec dodávek tepla ke konci roku 2025 a přechází na jiné zdroje. Elektrárna v Dětmarovicích, poslední provoz spalující černé uhlí, přechází na plyn a biomasu.

Zbývající uhelné elektrárny a teplárny budou v příštích letech postupně odstavovány nebo přestavovány. Paralelně s tím roste zájem o výstavbu nových jaderných bloků – v elektrárně Dukovany se plánuje rozšíření kapacity, které by mohlo dlouhodobě kompenzovat výpadek uhelné výroby.

Co to znamená pro spotřebitele?

Odchod od uhlí je v první řadě dobrá zpráva z ekologického hlediska. Uhlí je největším zdrojem emisí CO₂ v energetice a jeho náhrada čistšími zdroji přispěje ke zlepšení kvality ovzduší i ke splnění klimatických závazků. Pro běžného zákazníka ale přináší legitimní otázku: co bude s cenou elektřiny?

Odpověď není jednoduchá. Cena elektřiny závisí na celkovém mixu zdrojů, výši emisních povolenek, cenách zemního plynu a rozvoji obnovitelných zdrojů. Dobrou zprávou je, že pro rok 2026 stát odpustil domácnostem poplatek za obnovitelné zdroje (POZE), díky čemuž ceny pro zákazníky na začátku roku výrazně klesly.

Co zůstane po hornictví? Krajina a lidé

Odchod od uhlí s sebou přináší velkou sociální výzvu. V hornických regionech přijdou o práci tisíce lidí – přímo i nepřímo. Stát a EU proto připravují takzvané Fondy spravedlivé transformace, které mají pomoci Ústeckému, Moravskoslezskému a Karlovarskému kraji přejít na nová průmyslová odvětví. Jde o investice do obnovitelné energetiky, průmyslových zón, dopravní infrastruktury i vzdělávání.

Krajina poznamenaná těžbou dostane šanci na obnovu. Rekultivace hnědouhelných lomů v Podkrušnohoří vytvořila za poslední desetiletí jezera a přírodní rezervace, kde se dnes koupají a rekreují tisíce lidí. Konec těžby uhlí tak není jen energetickým faktem – je to začátek nové kapitoly pro regiony, které ho celé generace poháněly.