Jaderná elektrárna Dukovany 5 - jak funguje jaderná energetika v ČR

Jak funguje jaderná elektrárna v jednoduchém přehledu
Jaderné elektrárny v Česku: Dukovany a Temelín
Kolik elektřiny pokryje jaderná energetika v ČR
Co znamená Dukovany 5 a proč ho potřebujeme
Kdo bude stavět a kolik to bude stát
Časový harmonogram výstavby
Jaderná energetika versus obnovitelné zdroje
Co znamená rozšíření jádra pro cenu elektřiny
Nejčastější otázky o jaderné energetice v ČR

Jak funguje jaderná elektrárna v jednoduchém přehledu

Princip je v jádru jednoduchý, i když technologie kolem něj patří mezi nejsložitější, jaké lidstvo zvládá provozovat. V reaktoru probíhá řízené štěpení jader uranu. Při něm se uvolňuje obrovské množství tepla. To ohřívá vodu na vysokou teplotu a pod vysokým tlakem. Z té vzniká pára, která roztáčí turbínu napojenou na generátor. A generátor vyrábí elektřinu, která jde do sítě.

Z hlediska principu jde tedy o úplně stejnou tepelnou elektrárnu jako třeba uhelnou. Rozdíl je v zdroji tepla. Místo spalování uhlí nebo plynu se využívá štěpná reakce uranového paliva. To má dvě zásadní výhody. Není potřeba dovážet velké objemy paliva (uran se vyměňuje jednou za rok a v relativně malém množství) a při samotném provozu nevznikají žádné emise CO₂. Cenou za to je nutnost řešit jaderný odpad a mnohem přísnější bezpečnostní opatření.

V Česku používáme reaktory typu VVER, což je technologie ruské konstrukce, kterou postupně modernizujeme a u nových bloků nahrazujeme. Dukovany mají čtyři bloky typu VVER 440, Temelín dva bloky výkonnější verze VVER 1000. Více o tom, jak se vyrábí elektřina v Česku celkově, najdete v podrobném přehledu energetického mixu, kde najdete i srovnání s uhlím a obnovitelnými zdroji.

Jaderné elektrárny v Česku: Dukovany a Temelín

Česká jaderná energetika stojí na dvou pilířích. Dukovany byly uvedeny do provozu v letech 1985 až 1987 a jejich čtyři bloky původně měly výkon 4 × 440 MW. Postupnou modernizací z let 2005 až 2025 se výkon zvýšil na 4 × 512 MW. Celkový instalovaný výkon Dukovan tak dnes dosahuje přes 2 000 MW a elektrárna od svého uvedení do provozu vyrobila víc než 540 milionů megawatthodin elektřiny. Pro představu, to by stačilo pokrýt spotřebu celé České republiky na zhruba osm let.

Temelín začal vyrábět elektřinu o patnáct let později. Bloky byly spuštěny v roce 2002 (první) a 2003 (druhý) a každý má instalovaný výkon přibližně 1 080 MW. Temelín je tak větší ze dvou českých jaderných elektráren a vyrobí zhruba 12 až 15 TWh elektřiny ročně podle aktuálního provozu a odstávek na výměnu paliva.

Obě elektrárny dohromady tvoří páteř českého energetického systému. Pracují v základním zatížení, což znamená, že běží v podstatě nepřetržitě na plný výkon. Jejich produkce je předvídatelná a stabilní, na rozdíl od počasí závislých obnovitelných zdrojů. Bez ohledu na to, jestli zrovna fouká vítr nebo svítí slunce, Dukovany a Temelín spolehlivě dodávají elektřinu do sítě.

Kolik elektřiny pokryje jaderná energetika v ČR

V roce 2022 vyrobily české jaderné elektrárny přibližně 37 procent veškeré elektřiny v Česku. Při běžném provozu obou elektráren se podíl jádra dlouhodobě pohybuje mezi 35 a 40 procenty. Pro srovnání, hnědé uhlí dělá zhruba 44 procent, plyn 6 procent a obnovitelné zdroje (slunce, vítr, biomasa, voda) společně 14 procent.

Toto rozložení se ale rychle mění. Do roku 2033 mají skončit všechny uhelné elektrárny a jejich výkon mají nahradit jádro a obnovitelné zdroje. Pokud chceme zachovat současné dodávky elektřiny a zároveň elektrifikovat dopravu a vytápění (více tepelných čerpadel, víc elektromobilů), poptávka po elektřině poroste. A jediný způsob, jak udržet stabilní dodávky bez fosilních paliv, je kombinace většího jádra a obnovitelných zdrojů.

A právě tahle úvaha stojí za projektem Dukovany 5. Jaderná energetika v Česku se nerozšiřuje proto, že by si stát něco usmyslel, ale proto, že do roku 2040 budeme bez ní mít vážný problém s pokrytím spotřeby.

Co znamená Dukovany 5 a proč ho potřebujeme

Označení Dukovany 5 (někdy taky EDU II) označuje projekt výstavby nových jaderných bloků v areálu stávající elektrárny Dukovany. Vláda Petra Fialy v červenci 2024 rozhodla, že se nepostaví jen jeden blok, ale rovnou dva. K nim navíc existuje opce na další dva bloky, které by mohly být postaveny v Temelíně.

Každý nový blok bude mít instalovaný výkon 1 063 MW elektrického výkonu. To je víc než dvojnásobek výkonu jednoho současného dukovanského bloku. Roční výroba jednoho nového bloku by měla dosahovat 7,7 TWh elektřiny, což je zhruba 12 procent dnešní celkové spotřeby Česka. Dva nové bloky tedy společně pokryjí téměř čtvrtinu celé naší roční spotřeby.

Důvody pro výstavbu jsou v zásadě čtyři. Tím prvním je nutnost nahradit uhelné elektrárny do roku 2033. Druhým je rostoucí spotřeba elektřiny kvůli elektrifikaci (tepelná čerpadla, elektromobily, průmyslové elektrifikace). Třetím je nutnost zajistit stabilní dodávky i ve chvíli, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. A čtvrtým, ne nejméně důležitým, je energetická soběstačnost a snížení závislosti na dovozech elektřiny ze zahraničí. O tom, jak dosáhnout energetické soběstačnosti v měřítku domácnosti, jsme psali samostatně, ale princip platí stejně pro celý stát.

Kdo bude stavět a kolik to bude stát

Vítězem výběrového řízení se stala jihokorejská společnost KHNP (Korea Hydro and Nuclear Power), která porazila francouzskou EDF. Americký Westinghouse byl ze soutěže vyřazen už dříve. Smlouvu mezi KHNP a společností Elektrárna Dukovany II (EDU II, dceřiná firma ČEZ) se podařilo podepsat 4. června 2025 poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření krajského soudu v Brně, které podpis blokovalo.

Celkové náklady na výstavbu dvou bloků jsou v aktuálních cenách 407 miliard korun. To z toho dělá největší investiční zakázku v historii samostatné České republiky. Pro představu, jde o sumu zhruba dvakrát větší, než kolik stál Pražský okruh, a srovnatelnou s ročním státním rozpočtem.

Důležitým prvkem celého projektu je zapojení českých firem. Korejci přislíbili, že tuzemský průmysl se bude podílet zhruba na šedesáti procentech projektu. V praxi to znamená kontrakty pro Škoda JS, Doosan Škoda Power a další desítky českých výrobců a dodavatelů. Pro tuzemskou ekonomiku jde o zakázky na desítky let dopředu.

Jaderné palivo bude pro první roky provozu dodávat samotná KHNP, a to na období šesti osmnáctiměsíčních cyklů. Po vyčerpání této smlouvy chce EDU II hledat dodavatele paliva nezávisle, což snižuje riziko závislosti na jednom producentovi.

Časový harmonogram výstavby

Příprava projektu pokračuje podle plánu. Začaly geologické průzkumy lokality, kde se počítá až s 300 vrty. Stavební povolení by mělo být uděleno v roce 2027 a samotná výstavba má začít v roce 2029. První nový blok by měl být zkušebně spuštěn v roce 2036, druhý zhruba o dva roky později.

Mezi rokem 2036 a koncem životnosti starých bloků se počítá s tím, že stará i nová elektrárna poběží zároveň. Pro stávající čtyři bloky Dukovan se totiž počítá s prodloužením životnosti až na 80 let, takže by mohly fungovat až do roku 2067. Tím se v Česku po dobu zhruba třiceti let bude soustředit na jednom místě jeden z největších energetických zdrojů ve střední Evropě.

Mezitím už dnes pomáhá fungovat infrastruktura kolem stavby. Místní obce řeší ubytování tisíců pracovníků, kteří přijdou stavět nové bloky, a stavebnictví v Jihomoravském kraji se na zakázku připravuje minimálně další dva roky.

Jaderná energetika versus obnovitelné zdroje

Diskuze o tom, jestli je výhodnější jádro nebo obnovitelné zdroje, je v praxi falešná. Pro Česko platí, že potřebujeme oboje, a to z velmi konkrétních důvodů.

Jádro je stabilní a předvídatelné. Reaktor vyrábí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, bez ohledu na počasí. Nevýhodou jsou obrovské investiční náklady a dlouhá doba výstavby (od rozhodnutí po první kilowatthodinu obvykle 12 až 15 let). Provozní náklady jsou ale po spuštění relativně nízké a životnost reaktoru se dnes počítá na 60 až 80 let.

Obnovitelné zdroje (solární a větrné elektrárny) jsou rychleji postavitelné a v Česku jejich produkce stabilně roste. Problém je v tom, že jejich výroba kolísá s počasím. Bez baterií nebo jiných forem akumulace nemohou nahradit stabilní zdroje typu jádra nebo plynu. A baterie pro celostátní pokrytí jsou stále finančně nereálné.

Optimální mix tedy vypadá tak, že jádro tvoří stabilní základ (typicky 40 až 50 procent výroby), obnovitelné zdroje doplňují v období, kdy svítí a fouká, a plynové elektrárny vyrovnávají krátkodobé výkyvy. Tepelná čerpadla a baterie v domácnostech přispívají k flexibilitě na straně spotřeby. Pokud zajímá, jaké jsou další alternativní zdroje energie a jak se vzájemně doplňují, najdete srovnání všech technologií v jedním přehledu.

Co znamená rozšíření jádra pro cenu elektřiny

Otázka, která zajímá většinu lidí, zní: jak ovlivní výstavba Dukovan 5 cenu elektřiny pro domácnosti?

Krátkodobá odpověď je, že prakticky nijak. Stavba začne v roce 2029 a první proud z nového bloku poteče do sítě nejdřív v roce 2036. Do té doby zůstává cenotvorba elektřiny závislá na současných zdrojích a dovozu. Investice do projektu jsou financovány státem prostřednictvím ČEZ a postupně se promítnou do regulované složky ceny, ale rozprostírají se na desítky let.

Dlouhodobá odpověď je optimističtější. Jaderná elektřina má po spuštění reaktoru nízké provozní náklady. Když budou dva nové bloky vyrábět levně 15 TWh ročně bez emisí, stabilizuje to průměrnou tržní cenu elektřiny v Česku. A pokud souběžně poroste podíl obnovitelných zdrojů, je možné, že průměrná cena elektřiny po roce 2040 mírně klesne oproti dnešním hodnotám. Ale to jsou predikce na patnáct let dopředu a podléhají velké nejistotě.

Krátkodobě se ceny elektřiny vyvíjí podle jiných faktorů. Cena na evropské burze, kurz koruny, dovozní ceny plynu a uhlí, výška regulovaných poplatků. Co aktuálně tvoří cenu elektřiny v roce 2026 a jak se v ní orientovat, najdete v podrobném rozboru všech položek na faktuře.

Nejčastější otázky o jaderné energetice v ČR

Jak velký podíl pokrývá jaderná energetika v ČR?

V současnosti jaderné elektrárny Dukovany a Temelín dohromady pokrývají zhruba 37 procent výroby elektřiny v Česku. Po dokončení dvou nových bloků v Dukovanech (2036 a 2038) by se podíl jádra mohl zvednout až na 50 až 55 procent.

Bude nový blok Dukovany 5 bezpečný?

Korejské reaktory typu APR1000 patří mezi generaci III+, což je nejmodernější komerčně používaná technologie. Mají několik vrstev pasivních bezpečnostních systémů, které fungují i v případě úplného výpadku elektřiny. Bezpečnost projektu posuzuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Bez jejich souhlasu nemůže elektrárna začít fungovat.

Proč jsme vybrali Korejce a ne Francouze?

Vláda zdůvodnila výběr KHNP třemi argumenty. Korejská nabídka byla cenově nejvýhodnější. KHNP nabídla nejsilnější záruky dodržení podmínek (zejména termínu výstavby a fixní ceny). A Korejci úspěšně postavili podobné reaktory v Jižní Koreji i ve Spojených arabských emirátech, kde reaktory APR1400 dokončili v termínu i ceně. Kritici naopak poukazují na to, že KHNP v SAE měla problémy s nedodržením některých termínů a se subdodavateli.

Kolik elektřiny vyrobí jeden nový blok?

Každý nový blok bude mít instalovaný výkon 1 063 MW. Při běžném provozu na 90 procent kapacity (zbytek tvoří plánované odstávky na výměnu paliva) vyrobí jeden blok ročně přibližně 7,7 TWh elektřiny. To je zhruba 12 procent dnešní celkové spotřeby Česka, takže dva bloky pokryjí téměř čtvrtinu národní spotřeby.

Co se stane se starými bloky Dukovan po roce 2036?

Stávající čtyři bloky Dukovan budou pravděpodobně dál fungovat. Pro elektrárnu je naplánováno prodloužení životnosti až na 80 let, což ji posunuje do provozu zhruba do roku 2067. Po určitou dobu (asi 30 let) tedy budou stará i nová Dukovany fungovat současně, což z areálu udělá jeden z největších energetických komplexů v Evropě.

Můžu jako domácnost ovlivnit, odkud mám proud?

Přímo z konkrétní elektrárny si elektřinu objednat nelze. Veškerá vyrobená elektřina jde do společné distribuční sítě a tam se mísí. Můžete si ale u dodavatele zvolit takzvanou zelenou elektřinu, kdy dodavatel garantuje, že stejné množství, jaké odeberete ze sítě, bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. To je dnes administrativní nástroj, ne fyzická volba.